/ru/
наглеть
/en/
become impudent/insolent
склонение/спряжение слова
глаголindicative. | ||||
---|---|---|---|---|
present | past | past frequentative | future | |
1p.sg. | įžūlėju | įžūlėjau | įžūlėdavau | įžūlėsiu |
2p.sg. | įžūlėji | įžūlėjai | įžūlėdavai | įžūlėsi |
3p.sg. | įžūlėja | įžūlėjo | įžūlėdavo | įžūlės |
1p.pl. | įžūlėjame, įžūlėjam | įžūlėjom, įžūlėjome | įžūlėdavome, įžūlėdavom | įžūlėsim, įžūlėsime |
2p.pl. | įžūlėjate, įžūlėjat | įžūlėjote, įžūlėjot | įžūlėdavot, įžūlėdavote | įžūlėsite, įžūlėsit |
3p.pl. | įžūlėja | įžūlėjo | įžūlėdavo | įžūlės |
subjunctive. | ||
---|---|---|
sg. | pl. | |
1p. | įžūlėčiau | įžūlėtumėme, įžūlėtumėm, įžūlėtume |
2p. | įžūlėtum, įžūlėtumei | įžūlėtumėt, įžūlėtumėte |
3p. | įžūlėtų | įžūlėtų |
imperative. | ||
---|---|---|
sg. | pl. | |
1p. | įžūlėkime, įžūlėkim | |
2p. | įžūlėki, įžūlėk | įžūlėkite, įžūlėkit |
3p. | teįžūlėjie, teįžūlėja | teįžūlėja, teįžūlėjie |