|
|
|
|
литовский словарь / iššlovinti | | iššlóvinti (iššlovina, iššlóvino) прославить/прославлять
/en/ glorify; make famous/illustrious
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | iššlovinu | iššlovinau | iššlovindavau | iššlovinsiu |
---|
2p.sg. | iššlovini | iššlovinai | iššlovindavai | iššlovinsi |
---|
3p.sg. | iššlovina | iššlovino | iššlovindavo | iššlovins |
---|
1p.pl. | iššlovinam, iššloviname | iššlovinom, iššlovinome | iššlovindavome, iššlovindavom | iššlovinsim, iššlovinsime |
---|
2p.pl. | iššlovinate, iššlovinat | iššlovinote, iššlovinot | iššlovindavot, iššlovindavote | iššlovinsite, iššlovinsit |
---|
3p.pl. | iššlovina | iššlovino | iššlovindavo | iššlovins |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | iššlovinčiau | iššlovintumėme, iššlovintumėm, iššlovintume |
---|
2p. | iššlovintum, iššlovintumei | iššlovintumėt, iššlovintumėte |
---|
3p. | iššlovintų | iššlovintų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | iššlovinkime, iššlovinkim |
---|
2p. | iššlovink, iššlovinki | iššlovinkit, iššlovinkite |
---|
3p. | teiššlovinie, teiššlovina | teiššlovinie, teiššlovina |
---|
|