|
|
|
|
литовский словарь / patauškėti | | patauškė́ti (patáuška, patauškė́jo) 1. поболтать/ болтать šnek.; 2. постучать/стучать
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | pataušku | patauškėjau | patauškėdavau | patauškėsiu |
---|
2p.sg. | patauški | patauškėjai | patauškėdavai | patauškėsi |
---|
3p.sg. | patauška | patauškėjo | patauškėdavo | patauškės |
---|
1p.pl. | patauškam, patauškame | patauškėjom, patauškėjome | patauškėdavome, patauškėdavom | patauškėsim, patauškėsime |
---|
2p.pl. | patauškat, patauškate | patauškėjote, patauškėjot | patauškėdavot, patauškėdavote | patauškėsite, patauškėsit |
---|
3p.pl. | patauška | patauškėjo | patauškėdavo | patauškės |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | patauškėčiau | patauškėtumėm, patauškėtume, patauškėtumėme |
---|
2p. | patauškėtum, patauškėtumei | patauškėtumėt, patauškėtumėte |
---|
3p. | patauškėtų | patauškėtų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | patauškėkime, patauškėkim |
---|
2p. | patauškėki, patauškėk | patauškėkite, patauškėkit |
---|
3p. | tepatauška, tepatauškie | tepatauškie, tepatauška |
---|
|