/ru/
смочь, быть в силах
/en/
manage, be able
склонение/спряжение слова
глаголindicative. | ||||
---|---|---|---|---|
present | past | past frequentative | future | |
1p.sg. | įgaliu | įgalėjau | įgalėdavau | įgalėsiu |
2p.sg. | įgali | įgalėjai | įgalėdavai | įgalėsi |
3p.sg. | įgali | įgalėjo | įgalėdavo | įgalės |
1p.pl. | įgalime, įgalim | įgalėjome, įgalėjom | įgalėdavom, įgalėdavome | įgalėsim, įgalėsime |
2p.pl. | įgalit, įgalite | įgalėjot, įgalėjote | įgalėdavot, įgalėdavote | įgalėsite, įgalėsit |
3p.pl. | įgali | įgalėjo | įgalėdavo | įgalės |
subjunctive. | ||
---|---|---|
sg. | pl. | |
1p. | įgalėčiau | įgalėtume, įgalėtumėm, įgalėtumėme |
2p. | įgalėtum, įgalėtumei | įgalėtumėt, įgalėtumėte |
3p. | įgalėtų | įgalėtų |
imperative. | ||
---|---|---|
sg. | pl. | |
1p. | įgalėkime, įgalėkim | |
2p. | įgalėk, įgalėki | įgalėkit, įgalėkite |
3p. | teįgali, teįgalie | teįgalie, teįgali |